![]() | [-] Transpozícia [+] Tlač textu   |
|
Bim, bam
Václav Neckář /Paul Anka /Lukáš Fischer
F Dmi Jó, svět sál novu mízu a jaro přišlo k nám,Gmi C7 F já potkal Monu Lizu, chyběl jí jen rám.Dmi Její úsměv poznám, byl to zaručeně on,Gmi C7 F F7 proto mi teď srdce zvoníš jako zvon. B F Jenom to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, C F F7 mám strach, že to v noci vzbudí celej dům.B F Jenom to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš,C7 F mám strach, z čeho to už víš. (už to víš) (o 1 tónu výš) Ten úsměv jí sluší, i vlasy k ramenům a mně rudnou uši, jen si na ni vzpomenu. Když jsem s ní šel domů, byli jsme jak opilí a všechny zvonu k tomu cestou zvonili. Radši to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, mám strach, že to v noci vzbudí celej dům. Jenom to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš, mám strach, z čeho to už víš. (o 1 tónu výš) Jó, až mi jí jednou snubní prsten zajistí, pak všichni známí zblednou bledou závistí. Čtyři bílý slony potom ke kočáru dám a cestou budou zvony zvonit jenom nám. Budou nám bim-bam, bim-bam, bim-bam překrásně hrát, aby bylo jednou na co vzpomínat. Každý ten bim-bam, bim-bam, bim-bám zvon příjde rád k svadbě bla-bla-bla-hopřát, k svadbě bla-bla-bla-hopřát, k svadbě bla-bla-bla-hopřát, a znova: k svadbě bla-bla-bla-hopřááát.